V tomto článku se píše o věci, s kterou se potkáváte téměř každý den. Mluvíme o takzvané závislosti na počítači, přičemž za závislost se považuje pravidelné vybírání pošty, nutkání jít na Facebook, či zahrát si nějakou tu videohru. Ano je to tak. Většina dětí dnešní generace pořád sedí doma, je na počitáči, nebo si čte, či cokoliv jiného vykonávaného doma se počítá jako zavýslost. Jasně, děti samozřejmě chodí ven a pak tajně hrají do noci. Někteří však hrajou pořád (pokud se zrovna nepokouší napsat recenzi, tj. , že musíte hru dohrát a až pak psát, ale to už je námět na jiný článek...) a to už je opravdu nesnesitelné. Ale já třeba patřím do skupiny hráčů, kteří si sice zapaří (3,4 hodiny denně, průměr), juknou na email, někdy i na facebook, ale tuto dobu si vynahradí zitřejším dnem, kdy buď jsou venku, zajedou si na kole atd. Ale nebojte, závislost se dá omezit a proč nehrát, vždyť tak skvělé hry za to stojí. Hrajte dál, ale v patřičné míře. Choďte hodně ven, jezděte na kole, čtěte knihy a časopisy, prostě žijte. Stejně si pořád říkám jak je život vyrovnaný...